Čapek

Helena Čapková

1886 - 1961

Helena Čapková (1886-1961) používala jako autorka své svobodné jméno (provdaná Koželuhová, po ovdovění Palivcová). Její mladistvé ambice (klavír, studium v otcových šlépějích) byly potlačeny zejména matkou. Ve svých prvních drobných prózách vycházela ze svých vzpomínek a prožitků. Svým stěžejním dílem se upnula k zachycení života svých bratrů, ovšem politické poměry po roce 1948 její záměr ztěžovaly. Prvního vydání knihy Moji milí bratři se nedožila. Vzpomínky jsou tu dovedeny jen do roku 1929. Podstatná fakta z dalších let by tehdejší cenzura nepustila. Její svědectví o dalším období života bratrů existuje v několika rukopisných variantách zatím nevydané. (Aleš Fetters)

Helena Čapková
Helena Čapková v datech
  • 1886 1886 - 28. ledna narozena v Hronově
  • 1890 1890 - rodina se stěhuje do Úpice
  • 1890 1890 - začátek školní docházky do obecné dívčí školy v Úpici
  • 1897 1897 - přijata na vyšší dívčí školu Vesna v Brně
  • 1899 1899 - přerušeno studium v Brně, v Úpici výuka německého jazyka a hry na klavír
  • 1899 1899 - návrat do brněnské Vesny
  • 1901 1901 - úspěšné ukončení studia ve Vesně
  • 1901 - 1903 1901 - 1903 - výuka vaření, šití, vyšívání a tance v Hradci Králové
  • 1903 1903 - uvedena v Brně do společnosti, zasnoubení s JUDr. Františkem Koželuhou
  • 1904 1904 - provdána za JUDr. Františka Koželuhu
  • 1905 1905 - narození dcery Evy
  • 1907 1907 - narození dcery Heleny
  • 1926 1926 - ovdovění
  • 1929 1929 - Paříž, seznámení s JUDr. Josefem Palivcem
  • 1930 1930 - provdána za JUDr. Josefa Palivce
  • 1933 - 1938 1933 - 1938 - vlastní statek Prohoř u Žlutic
  • 1945 - 1948 1945 - 1948 - vlastní zámeček Brložec u Prohoře
  • 1951 1951 - stíhání J. Palivce, zatčen 1944, 1949, v roce 1969 plně rehabilitován
  • 1961 1961 - 27. listopadu umírá v Praze
1886 1961
Vybraná díla povídky divadelní hry romány pohádky
Ucelený seznam děl

Hronov a Žernov – jak se ty dva domovy našich rodičů od sebe lišily! Maminčin, to byl stůl plný tepla a vůní, všechno se zdálo světlé a oblé, i židle, stůl, pohovka měly zakulacené rohy a lůžka nastlaná jako kypré kočáry spánku . . . Ale dům druhý, dědy sedláka –

Pokračovat ve čtení